DISTRIBUCE FOSFORU V PŮDÁCH S PĚSTOVÁNÍM CHMELE

DISTRIBUCE FOSFORU V PŮDÁCH S PĚSTOVÁNÍM CHMELE

Ing. Štěpán Klas1)2), Ing. Jindřich Černý, Ph.D.1), prof. Ing. Jiří Balík, CSc.1)

1. 1)  Katedra agroenvironmentální chemie a výživy rostlin, ČZU v Praze

2. 2)  Zemědělská společnost Chrášťany, s.r.o.

- ke stažení ve formátu Word (dle Chmelařství 11-12/2021)  zde

Článek je stručný výtah z diplomové práce. Diplomová práce v plném rozsahu ke stažení:

- odkaz na portál ČZU Praha zde

- odkaz Dropbox zde

Souhrn

Práce sleduje prostorové rozložení fosforu v půdách s pěstováním chmele. Zkoumána byla distribuce fosforu v produkční chmelnici kde před jejím založením byla provedena rigolovací orba a na pozemku, kde rigolovací orba neproběhla, ale bylo zde využito hloubkové uložení fosforu. Jako kontrolní varianta je využit pozemek zrigolovaný, avšak před vysázením porostu chmele. Odběry půdy byly odberány do hloubky 90 cm a byly členěny do vrstev 0-30 cm, 30-60 cm a 60-90 cm. Odběrové body v produkční chmelnici byly zařazeny do souřadnicové sítě vztažené ke vzdálenosti od rostliny chmele. Obsah přístupného fosforu byl stanoven extrakčním činidlem Mehlich 3. Bylo zjištěno, že rigolovací orba způsobuje lepší distribuci dostupného fosforu mezi vrstvy 0-30 cm a 30-60 cm. Ve variantě bez rigolovací orby byla zjištěna oblast v souřadnici 30- 60 cm hloubky 30 cm vzdálenosti od rostliny kde se vyskytuje statisticky výzmaně menší množství dostupného fosforu, možnou příčinou tohoto jevu je odběr rostlin z tohoto místa.

Klíčová slova: fosfor, chmel otáčivý, rigolovací orba, prostorová distribuce

Abstract

This paper studies the spacial distribution of phosphorus in soils with hop growing. The studied soils with hop growing were subjected to differing agrotechnical practices, which can alter the spatial distribution of phosphorus. In particular a hop garden which was not subjected to do deep ploughing but where the deep placement of triple superphosphatee fertilizer was carried out is the first variant studied. The second one was a hop garden which was subjected to deep ploughing prior to the planting of hop plants. Thirdly a control variant was examined, which is represented by a site which was subjected to deep ploughing but was not yet planted with hop plants. The phosphorus content sampling was carried out to a depth of 90cm. Each 90cm sample was divided into three layers, which are: 0-30 cm, 30-60 cm and 60-90 cm which were each studied separately. Sampling spots are located in sites with on going hop growing were located perpendicular to the hop plant row in three distances, O cm, 30 cm and 80 cm. Thanks to this coordinate system a spatial distribution map was possible to be constructed. The Mehlich 3 extraction method was used. It was discovered that deep ploughing improves the distribution of available phosphorus between the 30-60 cm and 0-30 cm layers. In the deep ploughing variant in coordinates 30-60 cm deep a 30 cm away form the plant it was discovered that this spot shows statistically significant lower value of available phosphorus. A possible explanation for this lower value is the increased uptake of the nutrient by the plant from this spot.

Keywords: phosphorus, humulus lupulus, deep ploughing, spatial distribution

Úvod

Fosfor je jedna z živin, která má při pěstování chmele nemalý význam. Proto je důležité pochopit nejen základní mechanismy fungování fosforu v rostlinné produkci, ale také chování tohoto prvku v interakci s vytrvalými kulturami, mezi které se chmel řadí. Skrze zkoumání prostorové distribuce fosforu lze pochopit jeho toky a případně i využití rostlinou samotnou a tím zlepšit či zefektivnit jeho využití v rámci pěstování chmele. Jako zdroj informací o chování fosforu v půdě lze brát jeho chování v orné půdě. Zde se při orebné technologii soustředí ve svrchní orné vrstvě a hlouběji příliš neproniká. Mírně zvýšený transport do nižších vrstev lze pozorovat u travních porostů, či v systémech, kde se využívá organické hnojení s vysokým obsahem fosforu, jako je kejda prasat (Vaněk et al. 2016).

Studie z USA, která se zabývala sledováním pohybu fosforu v půdním horizontu orné půdy hnojené drůbežím hnojem, neobjevila pohyb fosforu níže než 30 cm pod povrch půdy (Sharpley et al. 1993). Podobný jev byl potvrzen po čtyřech letech aplikace hnoje a kompostu, kdy byl taktéž pohyb fosforu zaznamenán nejhlouběji ve 30 centimetrech (Eghball 2007). Při výzkumu distribuce prvků v produkčních chmelnicích v České republice, bylo zjištěno, že je fosfor silně akumulován ve svrchní vrstvě 0-30 cm, kde dosahuje hodnot 221 ppm, zatímco ve vrstvě 60-90 cm dosahuje pouze 43 ppm (Klas 2015). Zajímavé je taktéž srovnání systémů s jednoletými plodinami proti systémům s vytrvalými rostlinami. Ve studii prováděné na věčných pokusech v Rothamstedu byl srovnáván dlouhodobý pokus pšenice nehnojené a hnojené fosforem s travním porostem zpracovávaným na seno taktéž ve variantách hnojených i nehnojených. V případe nehnojených variant obsah fosforu klesal v obou systémech. V případě hnojených variant byl horní horizont (vrchních 23 cm) taktéž obohacen o fosfor v obou kulturách. U pšenice významný nárůst hladiny fosforu v nižších pozorován nebyl, tedy ani po 150 letech trvání pokusu. Pouze porost vytrvalých druhů vykázal zvýšený obsah organického fosforu pod 70 centimetry hloubky. Autoři zmiňují, že toto může napovídat větší schopnosti vytrvalých bylinných porostů udržovat původní fosfor či dodaný fosfor z hnojiva v dostupnějších formách (Crews & Brookes2014).

Velice významným zásahem do distribuce fosforu může být využití bezorebných systémů. Při využívání těchto systémů může docházet ke kumulaci živin ve vrchní vrstvě, v tomto případě autoři zmiňují vrchních 10 cm půdy při bezorebných pokusech v Brazílii. V těchto pokusech byl ověřován vliv krycích plodin na distribuci fosforu a ani po 19 letech pokusu neobsahovaly vrstvy pod 10 cm uspokojivé hladiny fosforu pro ekonomické pěstování polních plodin (Calegari et al. 2013).

Vyvstává otázka, zda takto akumulovaný fosfor v horních vrstvách je vlastně pro rostlinu přijatelný a jaká je efektivita hnojení. Efektivita příjmu fosforu z aplikovaných minerálních hnojiv byla předmětem výzkumu v Austrálii. Tato studie ukázala, že vertikální stratifikace fosforu v pastevních a minimalizačních systémech činí efektivitu příjmu velmi náchylnou na množství a distribuci srážek. V tomto ohledu konstatují, že rozsáhlejší uložení fosforu, například i do podorničí, by mohlo vést k lepšímu využití fosforečného hnojiva v pastveních i pěstebních systémech (McLaughlin et al. 2011). Některé zdroje uvádějí, že spotřeba fosforečného hnojiva

pro dosažení stejného výnosu může být při rozhozu na široko až dvojnásobná oproti cílené aplikaci (Schröder et al. 2011).

Proto byla v rámci této práce zkoumána prostorová distribuce fosforu v půdách s pěstováním chmele a to v několika režimech zpracování půdy.

Materiál a metody

Pro zjištění prostorového rozložení fosforu byly vybrány tři zkoumané lokality (varianty). 1. Kontrolní lokalita před založením chmelnice rigolovací orbou
2. Produkční chmelnice založená po rigolovací orbě
3. Produkční chmelnice založená bez rigolovací orby s hloubkovým uložením fosforu

Obrázek 1: Schéma odběrových řezů a jejich jednotlivých vpichů, půdorys

Pokusné lokality

Kontrolní varianta byla vedena před rigolovací orbou jako orná půda. Rigolovací orba zde byla provedena 12. října 2019. Orbě předcházelo organické a minerální hnojení, které je při zakládání chmelnic běžné, tím pádem je shodné u všech lokalit. Výsaz rostlin probíhal až po odběru půdních vzorků. Ve variantě, kde byl porost založen po rigolovací orbě, byla orba provedena na podzim roku 2015 a porost založen na podzim roku 2016. V době odběru vzorků se tedy jedná o porost po 4. roce vegetace, tedy již v plné produkčním období. Hloubka rigolovací orby se pohybovala dle charakteru půdního profilu od 50 cm do 70 cm.

Porost varianty založené bez rigolovací orby s hloubkovým ukládáním hnojiva byl vysázen na podzim roku 2015, jedná se tedy o porost v 5. roce vegetace v době odběru půdních vzorků a je tedy taktéž ve fázi plné plodnosti. Před vysazením byla půda prokypřena hloubkovým kypřičem do hloubky přibližně 50 cm. V roce 2018 bylo uloženo 50 kg P/ha v trojitém

superfosfosfátu přibližně do hloubky 50 cm.
Pro výsadbu obou produkčních lokalit byla využita technologie hlubokého jamkování

používaná v Zemědělské společnosti Chrášťany (Klas et al. 2017).

Odběr půdních vzorků

Na hodnocených pozemcích proběhly prostorové a hloubkově rozlišené odběry půdy, které byly následně vyhodnoceny na obsah přístupného P za využití extrakčního činidla Mehlich 3. Analýza každého vzorku byla dvakrát opakována. Kontrolní lokalita obsahovala pouze 3 odběrová místa a byla zkoumána distribuce fosforu pouze ve smyslu hloubky, nikoliv prostorová distribuce. Tento postup byl zvolen z důvodu, že po provedení rigolovaci orby se předpokládá prostorová homogenita distribuce fosforu vzhledem k absenci porostu, který by z půdy fosfor čerpal. Pro eliminaci půdních rozdílů byla odběrová místa rozmístěna po celém pozemku.

Odběr na lokalitách 2 a 3, tj. produkčních chmelnic, probíhal systémem třech odběrových míst, kde na každém proběhlo 5 dílčích odběrů. Těchto 5 dílčích odběrů tvořilo linii kolmou na směr řádku rostlin a tím pádem tvořilo vertikální řez profilem půdy kolmo k řádku. Odběrná místa byla vždy vztažena ke středové linii řádku a probíhala v odměřených vzdálenostech od tohoto řádku. Tyto vzdálenosti byly: +80 cm, +30 cm, Ocm (střed řadu s rostlinou), -30 cm, -80 cm. Každý z dílčích odběrů byl dále členěn dle hloubky po 30 cm, tedy 0-30 cm, 30-60 cm a 60- 90 cm. V každém odběrovém místě vznikla matice 3x5 hodnot. Z jedné lokality bylo odebráno 45 separátních vzorků, které byly využity dále ve zpracování, viz obrázek 1. Odběrová místa byla stanovena vždy vprostřed chmelničního pole a rozestup mezi nimi byl stanoven stabilně na 4 chmelniční pole.

Obrázek číslo 1 ukazuje půdorys chmelnice, kde jsou znázorněny jednotlivé řezy a jejich jednotlivé vpichy. Vzdálenost mezi řezem A a C je 64 metrů. Toto schéma je relevantní pro všechny varianty mimo kontrolní. Obrázek číslo 2 ukazuje boční pohled na jeden řez. Je zde patrných pět odběrových vpichů, které jsou zvýrazněny (bíle sloupce), a tři relevantní hloubková pásma. Zeleně je zvýrazněno přibližné místo lokalizace chmelové rostliny. Pohled je zhotoven tak, že jím probíhá linie řádku dále do pozadí, je tedy linii řádku kolmý. Tento pohled je relevantní pro všechny varianty kromě kontroly.

Statistické vyhodnocení

Při vyhodnocování vícero souborů dat najednou byla využita metoda ANOVA. Při srovnávání dat z různých lokalit byla data relativizována na procenta, kde 100 % představuje průměrný obsah fosforu ve vrstvě 0-30 cm v lokalitě původu souboru dat. Cílem tohoto postupu je eliminovat vliv půdních rozdílů tak, aby bylo možno posoudit distribuci, nikoliv kvantitu mezi lokalitami.

V případe, že byly porovnávány pouze dva soubory dat, je použito dvouvýběrového testu. Všechny testy probíhaly s hraniční hodnotou významnosti a = 0,05. Pro statistické vyhodnocení

byl využit program Statistica 12.

Obrázek 2: Boční pohled na odběrový řez variant (mimo kontrolní)

Tabulka číslo 1: Průměrný obsah přístupného fosforu (Mehlich 3), (mg/kg)

Tabulka číslo 2: Průměrný obsah přístupného fosforu (Mehlich 3), (mg/kg), na kontrolní variantě.

Výsledky

Tabulka číslo 1 prezentuje průměrné obsahy přístupného fosforu produkčních variant fosforu v mg P/kg. Hodnoty vznikly prostým průměrem všech hodnot varianty. Údaje pro kontrolní variantu ukazuje tabulka číslo 2.

U varianty s rigolovací orbou neukázalo šetření statisticky významné rozdíly v obsahu fosforu vzhledem ke vzdálenosti od rostliny. Ve variantě bez rigolovací orby ovšem byly zjištěny statisticky významné rozdíly ve vrstvě 30-60 cm hloubky. Ve vzdálenosti 30 cm bylo naměřeno menší množství dostupného fosforu než ve vzdálenosti 80 cm od rostliny, viz graf 1. Rozdíl mezi 30 cm a 0 cm nebyl statisticky průkazný pohyboval se však těsně nad hladinou statistické významnosti.

Statistické šetření dále prokázalo, že ve variantě bez rigolovací orby má nejvyšší obsah vrstva 0-30 cm a mezi všemi vrstvami byly prokazatelné statisticky významné rozdíly.

Zkoumán byl i rozdíl vrstev 30-60 cm mezi variantami založenými s rigolovací orbou a bez rigolovací orby, viz graf číslo 2.

Statistické šetření ukázalo prokazatelné rozdíly mezi varaniantami s rigolovací orbou a bez rigolovací orby, kde varianta s rigolovací orbou vykazovala vyšší relativní obsahy dostupného fosforu ve vrstvě 30-60 cm ve srovnání s variantou bez rigolovací orby.

Graf číslo 3 ukazuje realtivní obsahy dostupného fosforu. Tyto hodnoty byly relatizovány stejně jako pro graf číslo 2. Je zde patrná jiná struktura distribuce fosforu mezi variantami s rigolovací orbou a bez rigolovací orby, obzvláště ve vrstvě 30-60 cm.

Diskuse
Hloubkové rozložení fosforu

Ve sledování provedém v této práci bylo zjištěno, že průměrný obsah dostupného fosforu vrstvy 0-30 cm byl pětkrát větší než ve vrstvě 60-90 cm ve variantě bez rigolovací orby, zatímco ve variantě s rigolovací orbou byl obsah dostupného fosforu ve vrstvě 0-30 cm pouze 2,7 krát vyšší než ve vrstvě 60-90 cm. Toto se jeví jako ukazatel pro silnější akumulaci fosforu ve variantě bez rigolovací orby ve vrstvě 0-30 cm oproti variantě s rigolovací orbou. Pro srovnání: výzkum provedený pro prostorové rozložení živin při různých systémech pěstování bavlny odhalil, že vrstva půdy 0-15 cm měla o více než čtyřnásobně větší obsah dostupného fosforu než vrstva 60-90cm (Wright et al. 2007). Tento stav může být způsoben jednak promísením vrstev 0-30cm a 30-60cm, nebo přioráním vrstvy 60-90 cm tím pádem mohlo dojít k jejímu

částečnému dosycení fosforem u varianty s rigolovací orbou. Toto může mít další důsledky na výživu rostlin fosforem, obzvláště s přihlédnutím, že ve svrchní vrstvě mohou dříve nastat podmínky sucha a ty mají za následek výrazně zhoršenou schopnost rostlin přijímat fosfor (He & Dijkstra 2014). Celkově lze tedy konstatovat, že největší akumulace fosforu byla dosažena ve vrstvě 0-30 cm v obou variantách mimo kontrolu, což je v souladu se zjištěními jiných autorů, kde byla objevena akumulace ve stejné vrstvě při zkoumání půdního profilu dánských zemědělských půd do 1 m hloubky (Rubaek et al. 2013).

Graf 1: Krabicový graf obsahu P vrstvy 30-60 cm varianty bez rigolovací orby

Průměrný obsah P vrstvy 30-60 cm představoval pro variantu s rigolovací orbou 78 % vrstvy 0-30 cm. Pro variantu bez rigolovací orby představoval průměrný obsah P vrstvy 30-60 cm 53 % (viz graf číslo 2). Pro porovnání v polní produkci při různých osevních postupech při vyšším stupni hnojení (15 kg P/ha) bylo ve vrstvě 30-60 cm dosaženo pouze 21 % obsahu extrahovatelného P vrstvy 0-30 cm (Malhi et al. 2002). Toto vypovídá, že vrstva 30-60 cm v půdách s pěstováním chmele vykazuje vyšší obsahy dostupného fosforu nežli půdy polní produkce bez pěstování chmele. Další skutečnost, která je hodná pozornosti, je rozdíl mezi variantami, kde vrstva 30-60 cm varianty s rigolovací orbou vykazuje hodnoty bližší vrstvě 0-30

cm své příslušné varianty nežli vrstva 30-60 cm ve variantě bez rigolování ke své vrstvě 0-30 cm. Tento jev lze vysvětlit schopností rigolovací orby zpracovat obě zmiňované vrstvy naráz a promísit je před zakládáním porostu. Údajem podporující tuto domněnku jsou i hodnoty kontrolní varianty, tedy pozemku připraveném pro výsadbu chmele, kde byly vzorky odebrány po rigolaci. V této variantě se vrstvy 0-30 cm a 30-60 cm silné podobají svým obsahem fosforu (viz graf číslo 3).

Graf 2: Relativní obsahy dostupného fosforu variant s rigolovací orbou (ABC) a bez rigolovací orby (DEF) ve vrstvě 30-60 cm hloubky, vyjádřeno v procentech průměrného obsahu dostupného fosforu ve vrstvě 0-30 cm hloubky každé variant (100%)

Vliv zpracování půdy na rozložení fosforu

Výsledky ukázaly, že na distribuci fosforu mezi zkoumanými vrstvami mělo vliv použité zpracování půdy. Toto je nejvíce patrné v datech hloubky 30-60 cm, kde varianta založená bez hlubšího zpracování půdy (bez rigolace) vykazuje nižší hodnoty v této hloubce, než varianta

založená s hlubším zpracováním půdy. Tyto údaje jsou v souladu se zjištěními z dlouhodobých pokusů provedených v polní rostlinné výrobě (Cade-Menun et al. 2010). A toto podporují i další zdroje z dlouhodobých experimentů, kde fosfor nepronikal hlouběji než půl metru po 100 letech hnojení při 33 kg P/ha a silně se akumuloval ve svrchních vrstvách. Tento experiment probíhal při pěstování okopanin (Cooke & Williams 1973). Pozdější studie toto zjištění doplnily tvrzením, že mobilita, konkrétně ztráty vyplavováním skrze půdní profil jsou silně závislé na její struktuře a půdním druhu. Fosfor unikal ve zvýšeném množství i z půd s velkou sorpční schopností díky utvoření linií preferenčních podzemních odtoků. Jiné půdy však byly svojí strukturou a sorpční schopností této ztrátě odolné a proplavené množství fosforu bylo minimální (Djodjic et al. 2004). Nutno však poznamenat, že akumulace P ve vrchní vrstvě je přítomná u obou systémů zpracování půdy, byť v jiném rozsahu (Holanda et al. 2008). Z tohoto lze vyvodit, že rigolovací orba způsobila promísení vrchních vrstev (0-60 cm) tak, že zmírnila akumulaci P ve vrchní vrstvě 0-30 cm a homogenizovala jí tak s vrstvou 30-60 cm. Toto podle jiných zdrojů mohlo mít za výsledek, kromě eliminace stratifikace, i větší odolnost zásob fosforu proti ztrátám (Sharpley 2003). Lze tedy říci, že rigolovací orba má silný vliv na změnu distribuce fosforu v půdách s pěstováním chmele, toto dokazuje velmi malý rozdíl vrstev 0-30 cm a 30-60 cm kontrolní varianty a taktéž jiné rozdělení fosforu mezi vrstvy ve variantě s rigolovací orbou.

Rozložení fosforu vzhledem ke vzdálenosti od rostliny

Statistické šetření neukázalo statisticky významný rozdíl v obsahu fosforu vzhledem ke vzdálenosti od rostliny v žádné hloubce a variantě krom případu hloubky 30-60 cm varianty bez rigolovací orby s hloubkovým přihnojením.

Obsah P ve vzdálenosti 30 cm od rostliny je statisticky významně menší než ve vzdálenosti 80 cm (viz graf číslo 1). Rozdíl mezi vzdálenostmi O cm a 30 cm není statisticky významný, p hodnota se však silné blíží hodnotě alfa, tzn. přibližuje se statistické průkaznosti. Tuto nízkou hodnotu v souřadnici lze vysvětlit zvýšeným odběrem rostliny v této hloubce a vzdálenosti. Toto se částečně shoduje se zjištěními jiných autorů, kteří uvádí, že odběr fosforu velmi intenzivně probíhá i ve hloubce 60 cm a ve vzdálenosti 80 cm od rostliny a hloubce 60 cm převyšuje povrchový odběr (Štranc 2008).

Zde však byl pozorován zdánlivě zvýšený odběr ve vzdálenosti 30 cm od rostliny. Do vysvětlení této ochuzené zóny však vstupuje i dříve provedené uložení fosforečného hnojiva na této variantě do zmíněné hloubky.

Graf číslo 3: Krabicový graf relativních obsahů dostupného P v rámci hloubek a variant. (ABC- varianta s rigolovací 3orbou, DEF-varianta bez rigolovací orby s přihnojením, KNT-kontrola)

Odborná literatura uvádí, že pro výnos 1,51 suchých hlávek a 3,851 ostatní sušiny z hektaru je potřeba 20 kg P/ha, tedy 13,3 kg P/ha/t suchých hlávek (Rybáček 1980). Novější zdroje hovoří o potřebě 17 kg P/ha/t suchých hlávek (Vavera et al. 2017). Průměrný výnos odrůdy pěstované na této variantě dosahoval v oblasti Žatecka 1,24 t/ha (Altová 2020). Lze tedy konstatovat, že by se podle zdrojů normativního odběru mělo odebrat z pěstované parcely 33 až 42 kg P/ha. Z tohoto lze vyvodit, že ani za předpokladu, že by rostlina chmele využívala pouze živiny dodané hloubkovým uložení hnojiva, tak by nespotřebovala všechny živiny dodané hloubkovým uložením. Souprava ukládala vzhledem k nerovnosti dráhy pojezdu hnojivo do vzdálenosti od 50 cm od řádku rostlin řádku do vzdálenosti 70 cm od rostliny. Problematika ukládání fosforečných hnojiv je blíže řešena v dříve vydaném článku Vliv hnojení na výnos chmele (Klas 2020).

Z pokusů při pásovém uložení hnojiva vyplývá, že umístění pásku hnojiva melo významný vliv na obsah dostupného fosforu až do hloubky 30 cm až 45 cm, a to ve vzdálenosti 30 cm od řádku hnojiva (Rehm et al. 1995). Z tohoto lze vyvodit, že by měl být stále efekt uložení patrný. Na zjištěných hodnotách však není patrné žádné průkazné navýšení obsahu dostupného P ve

vzdálenosti 80 cm ani 30 cm. Ostatní zdroje uvádí, že po použití technologie páskového uložení hnojiva byla koncentrace nejvyšší v odstupu 12 měsíců od aplikace a 18 měsíců po aplikaci byly zaznamenány hodnoty v místě pásku stále nadnormální (Stecker et al. 2001).

První možné vysvětlení zjištěných hodnot je scénář, kde by se většina aplikovaného fosforu vyskytla blíže sondě 80 cm vzdálenosti. Tímto by zvýšila původní obsah na hodnotu zjištěnou v práci, tomu však nenasvědčují odběry provedené ve variantě s rigolovací orbou. U varianty s rigolovací orbou lze předpokládat, že by se v půdě promísené rigolovací orbou odběr rostlinami projevil. Žádné větší snížení hodnoty dostupného P ve vzdálenosti 80 cm však zjišténo nebylo. Druhá, pravděpodobnější, varianta vysvětlení je uložení hnojiva spíše blíže sondě 30 cm vzdálené od rostliny. Zde přichází v úvahu, že by toto hloubkové uložení hnojiva navýšilo částečně hodnoty v sondě vzdálené 30 cm od rostliny, které by bez této operace byly nižší. Taktéž je možné, že navýšení obsahu dostupného P bylo rozmělněno do prostoru mezi sondy 30 cm a 80 cm vzdálené a v sondě 30 cm vzdálené se projevilo pouze částečně. Možný výskyt pásku hnojiva je znázorněn v obrázek číslo 3.

Obrázek 3 – Schéma možného výskytu pásku hnojiva, vyznačeno červenými čtverci

Na příjem P ze spodních vrstev mohlo mít i vliv i samotné podrývání. Zdroje uvádí, že, podrývání, obzvláště u hluboce kořenících rostlin může mít za výsledek zlepšení příjmu fosforu rostlinou z těchto vrstev a využití takzvaného akumulovaného (v originále: “legacy”) fosforu,

který by jinak zůstal nevyužitý (Rowe et al. 2016). Výskytu oblasti se sníženým obsahem dostupného P napovídají i průměrné hodnoty ze stejné hloubky druhé varianty, tedy s rigolovací orbou, kde lze předpokládat, že byly hodnoty při založení porostu v této hloubce homogenní viz graf číslo 3, byť nutno brát v potaz, že pozorovaný rozdíl v průměrech není statisticky průkazný. Z tohoto lze vyvodit, že použití technologie hnojiva by nezpůsobilo zjištěné snížené hodnoty ve vzdálenosti 30 cm a tím pádem je možné vysvětlení takové, že existuje preference pro odběr fosforu z půdy rostlinou v hloubce 30-60 cm a okolo 30 cm vzdálenosti od středu řádku rostlin.

Závěr

V rámci práce se podařilo popsat prostorovou distribuci fosforu ve zkoumaných půdách s pěstováním chmele a bylo zjištěno, že na distribuci fosforu má silný vliv rigolovací orba. Rigolování má za výsledek promísení vrstev 0-30 cm a 30-60cm, což má za následek lepší distribuci fosforu mezi tyto dvě vrstvy než při absenci této operace.

Dále bylo zjištěno, že ve variantě bez rigolovací orby se vyskytuje na dostupný fosfor ochuzená oblast v souřadnici 30-60 cm hloubky a 30 cm vzdálenosti od rostliny. Dále bylo potvrzeno, že se fosfor akumuluje ve vrstvě 0-30 cm, ale tato akumulace není tolik výrazná jako u orné půdy.

Příspěvek je zpracován z výsledků diplomové práce „Distribuce fosforu v půdách s pěstováním chmele" řešené na katedře agroenvironmentální chemie a výživy rostlin, FAPPZ, ČZU.
Autorem diplomové práce je Ing. Štěpán Klas, práce byla obhájena v roce 2021.

Diplomová práce získala cenu Ministra zemědělství ČR za nejlepší diplomovou práci s přínosem pro praxi v oblasti zemědělství, lesnictví, vodního hospodářství a ochrany krajiny a přírodních zdrojů.

Poděkování

Příspěvek byl připraven s využitím poznatků získaných při řešení Specifického výzkumu „S projekt" MŠMT ČR - GA FAPPZ č. SV21-2-21140 „Podpora výzkumu, publikační činnosti a transferu vědeckých poznatků do praxe při studiu faktorů ovlivňujících půdní úrodnost.

Seznam literatury
Altová M. 2020. Situační a výhledová zpráva: Chmel, Pivo. 1. Ministerstvo zemědělství,

Praha.
Cade-Menun B, Carter M, James D, Liu C. 2010. Phosphorus Forms and Chemistry in the

Soil Profile under Long-Term Conservation Tillage: A Phosphorus-31 Nuclear Magnetic Resonance Study. Journal of Environmental Quality vol. 39:1647-1656. Available from https://doi.wiley.com/10.213^/ jeq2009.0491.

Calegari A, Tiecher T, Hargrove W, Ralisch R, Tessier D, de Tourdonnet S, Guimaraes M, dos Santos D. 2013. Long-term effect of different soil management systems and winter crops on soil acidity and vertical distribution of nutrients in a Brazilian Oxisol. Soil and Tillage Research vol. 133:32-39. Available from

https://linkinghub.elsevier. com/retrieve/pii/S0167198713000974.
Cooke G, Williams R. 1973. Significance of man-made sources of phosphorus: Fertilizers

and farming.The phosphorus involved in agricultural systems and possibilities of its movement into natural water. Water Research vol. 7:19-33. Available from
https:// linkinghub.elsevier.com/retrieve/ pii/004313547390'504.

Crews T, Brookes P. 2014. Changes in soil phosphorus forms through time in perennial versus annual agroecosystems. Agriculture ecosystems & environment 184:168-181.

Djodjic F, Börling K, Bergström L 2004. Phosphorus Leaching in Relation to Soil Type and Soil Phosphorus Content. Journal of Environmental Quality vol. 33:678-684 Available from https:// doi.wiley.com/10.213Vjeq2004.6780.

Eghball B. 2007. Leaching of Phosphorus Fractions Following Manure or Compost Application. Communications in Soil Science and Plant Analysis vol. 342803-2815. Available from https://www.tandfonline.com/doi/ full/10.1081/CSS-120025207.

He M, Dijkstra F. 2014. Drought effect on plant nitrogen and phosphorus: a meta-analysis. New Phytologist vol. 204:924-931. Available from httpV/doi.wiley.com/10.111 l/nph.12952.

Holanda F, Mengel D, Paula M, Carvaho J, Bertoni J. 2008. Influence of crop rotations and tillage systems on phosphorus and potassium stratification and root distribution in the soil profile. Communications in Soil Science and Plant Analysis vol. 29:2383-2394. Available from https://www.tandfonline.com/doi/ full/10.1080/00103629809370118.

Klas M. 2015. Agrochemické vlastnosti půd chmelnic (pH, obsah Ca, P, K, Mg, S, organického uhlíku a poměru K/Mg) v závislosti na půdních horizontech v hloubkách 0-90 cm (0-30 cm, 30- 60 cm, 60-90 cm) Více zde: https://www.zsch.cz/news/ agrochemické-vlastnosti-pud- chmelnic-ph-obsah-ca-p-k-mg-s-organickeho-uhliku-a-pomeru-k-mg-v-zavislosti-na-pudnich- horizontech-v-hloubkach-0-90-cm-0-30-cm-30-60-cm-60-90-cm/. Chmelařství 2015:11-16.

Klas M, Klas M, Klas Š, Klasová M. 2017. Výsadba chmele: Agrochemie, kořeny, značkování, vrtání. Zemědělská společnost Chrášťany, Chrášťany. Available from https://www.zsch.cz/ news/vysadba-chmele-agrochemie-koreny-znackovani-vrtani/(accessed 2019-02-06).

Klas Š. 2020. Vliv hnojení na výnos chmele in Seminář k agrotechnice chmele: sborník přednášek ze semináře. Časopis Chmelařství, Žatec. ISBN: 978-80-86836-40-9

Malhi S, Brandt S, Ulrich D, Lemke R, Gill K. 2002. Accumulation and distribution of nitrate-nitrogen and extractable phosphorus in the soil profile under various alternative cropping systems. Journal of Plant Nutrition vol. 25:2499-2520. Available from https://www. tandfonline.com/doi/abs/10.1081/ PLN-120014709.

McLaughlin M, McBeath T, Smerník R, Stacey S, Ajiboye B, Guppy C. 2011. The chemical nature of P accumulation in agricultural soils—implications for fertiliser management and design: an Australian perspective. Plant and Soil vol. 349:69-87. Available from https://

Iink.springer.com/10.1007/s11104-011-0907-7.
Stecker J, Brown J, Kitchen N. 2001. Residual Phosphorus Distribution and Sorptionin

Starter Fertilizer Bands Applied in No-Till Culture. Soil Science Society of America Journal vol. 65:1173-1183. Available from https://doi.wiley. com/10.2136/sssaj2001.651173x.

Rehm G, Scobbie A, Randall G, Vetsch J. 1995. Impact of Fertilizer Placement and Tillage System on Phosphorus Dístribution in Soil. Soil Science Society of America Journal vol. 59:1661- 1665. Available from https://doi.wiley.com/10.2136/sssa-jl995.03615995005900060022x.

Rowe H et al. 2016. Integrating legacy soil phosphorus into sustainable nutrient management strategies for future food, bioenergy and water security. Nutrient Cycling in Agroecosystems vol. 104:393-412. Available from

httpy/ Iink.springer.com/10.1007/s10705-015-9726-1.
Rubaek G, Kristensen K, Olesen S, 0stergaard H, Heckrath G. 2013. Phosphorus

accumulation and spatial distribution in agricultural soils in Denmark. Geoderma 2013:241 - 250. Available from https://linkinghub.elsevier.com/ retrieve/pii/S001670611300222X.

RybáčekV. 1980. Chmelařství. l.vyd. Státní zemědělské nakladatelství, Praha.

Sharpiey A. 2003. Soil Mixing to Decrease Surface Stratification of Phosphorus in Manured Soils. Journal of Environ-ment Quality vol. 32:1375-1384. Available from https://www.agronomy.org/ publications/jeq/abstracts/32/4/1375.

Sharpiey A, Smith S, Bain W. 1993. Nitrogen and Phosphorus Fate from Long-Term Poultry Litter Applications to Oklahoma Soils. Soil Science Society of America Journal vol. 57:1131- 1137. Available from https://doi.wiley.eom/l 0.2136/ SSSaj1993.03615995005700040041x.

Schröder J, Smit A, Cordell D, Rosemarin A. 2011. Improved phosphorus use efficiency in agriculture: A key requirement for its sustainable use. Chemosphere vol. 84:822-831. Available from https://linkinghub.elsevier.com/ retrieve/pii/S0045653511001056.

VavncR2008.Zpracovánípůdyvechmelnicích, l.vyd.Kurent,Praha(i.e.ČeskéBudějovice).

Vaněk V, Balík J, Pavlík M, Pavlíková D, Tlustoš P. 2016. Výživa a hnojení polních plodin. 1. vydání. Profi Press, s. r. o., Praha.

Vavera R, Křivánek J, Pechová M. 2017. Výživa a hnojení produkčních chmelnic. 1. vyd. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha.

Wright A, Hons F, Lemon R, McFarland M, Nichols R. 2007. Stratification of nuthents in soil for different tillage regimes and cotton rotations. Soil and Tillage Research vol. 96:19-27. Available from https://linkinghub.elsevier.com/ retrieve/pii/SOl 67198707000530.

- ke stažení ve formátu Word (dle Chmelařství 11-12/2021)  zde

Článek je stručný výtah z diplomové práce. Diplomová práce v plném rozsahu ke stažení:

- odkaz na portál ČZU Praha zde

- odkaz Dropbox zde