Sledování a analýza vlastních nákladů a rentability vybraných

 

zemědělských výrobků

 

 

 

Vysvětlivky a použité zkratky

ČSÚ	Český statistický úřad
DNHM	dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek
EU	Evropská unie
FADN CZ	Farm Accountancy Data Network Czech Republic (Zemědělská účetní datová síť ČR)
MZe ČR	Ministerstvo zemědělství České republiky
PHM	pohonné hmoty a mazadla
PVP	přechodná vnitrostátní podpora
RV	rostlinná výroba
SAPS	Single Area Payment Scheme (zjednodušená přímá platba na plochu)
Top-Up	doplňkové národní platby
ÚZEI	Ústav zemědělské ekonomiky a informací
VCS	Voluntary Coupled Support (dobrovolná podpora vázaná na produkci)
ŽV	živočišná výroba

Předkládaná zpráva je třetím výstupem tematického úkolu č. 23 (4232) – Sledování a analýza vlastních nákladů a rentability vybraných zemědělských výrobků, který Ústav zemědělské ekonomiky a informací řeší v roce 2023 pro MZe ČR. Cílem výstupu Ekonomika pěstování chmele v ČR – skutečnost za rok 2022 je zhodnocení nákladů, výnosů a rentability pěstování chmele v roce 2022. Výsledky za rok 2022 jsou analyzovány z hlediska meziročního vývoje, struktury nákladů a rentabilitu pěstování chmele. V návaznosti na první výstup Ekonomika pěstování chmele v ČR – odhad pro rok 2022 z května 2023 je doplněn a analyzován vývoj nákladů, výnosů a rentability chmele v časové řadě 2010-2022.

 

Základní metodou pro hodnocení ekonomiky pěstování chmele je kalkulace úplných vlastních nákladů, která vychází z certifikované Metodiky kalkulací nákladů a výnosů v zemědělství (Poláčková a kol., 2010). 

U každého respondenta ve výběrovém šetření se zjišťují náklady a výnosy za všechny výkony RV, ŽV, pomocných a nezemědělských činností, které se vyskytují v daném podniku. To umožňuje kontrolovat úplnost rozkalkulování celopodnikových nákladů k jednotlivým výkonům celkem i v členění podle sledovaných nákladových a výnosových položek. 

Náklady se kalkulují buďto jako přímé náklady, které se ve výsledných kalkulacích vlastních nákladů zjišťují přímo na příslušný výkon, nebo jako nepřímé náklady, které se k jednotlivým výkonům přiřazují pomocí stanovené rozvrhové základny. 

K členění nákladů chmele na jednotlivé položky se při kalkulaci uplatňuje obecný kalkulační vzorec: 

 

Položky kalkulačního vzorce 

1. Nakoupený materiál sadba, hnojiva, prostředky ochrany rostlin a ostatní přímý materiál 

2. Vstupy vlastní výroby sadba, hnojiva a ostatní vlastní výrobky 

3. Ostatní přímé náklady a služby externí služby, energie, PHM, pojistné, nájemné a pachtovné, daň z pozemků aj. 

4. Pracovní náklady celkem mzdové a ostatní osobní náklady, vč. příspěvků na zdravotní a sociální pojištění 

5. Odpisy DNHM - přímé odpisy speciálního dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku používaného při pěstování a posklizňovém zpracování chmele 

6. Náklady pomocných činností náklady na provoz vlastních mechanizačních prostředků, jejich opravy a udržování 

7. Výrobní režie např. odpisy DNHM, nájemné, náhradní díly a materiál na opravy a další položky společné pro RV 

8. Správní režie např. elektrická energie, výkony spojů, odpisy DNHM, nájemné, úroky a další položky společné pro celý podnik 

Položky 1, 2, 3 a 5 se kalkulují jako přímé náklady k jednotlivým výkonům. V položce 4 Pracovní náklady celkem jsou zahrnuty jak přímé náklady na pracovní síly kalkulované k jednotlivým výkonům, tak příslušný podíl mezd z nákladů pomocných činností a režijních nákladů. Do položky 5 se přímo kalkulují pouze odpisy speciálních strojů a zařízení, popř. budov a staveb, které slouží výhradně při výrobě daného výkonu. Odpisy DNHM, který se využívá pro více výkonů, jsou zahrnuty příslušným podílem v položkách 6, 7 a 8. 

Položka 6 zahrnuje zejména náklady na provoz vlastních mechanizačních prostředků sledované na speciálních výkonech pomocných činností, které se po skončení daného účetního období přiřazují 6 k odbytovým výkonům podle předem stanovených vnitropodnikových zásad. Položky 7 a 8 jsou rozpuštěné nepřímé náklady (zpravidla podle přímých materiálových a mzdových nákladů). 

Údaje o nákladech jsou doplněny informacemi o celkových tržbách na 1 ha sklizňových ploch a průměrných realizačních cenách 1 t suchého chmele. Průměrná realizační cena chmele je vypočtena z celkových tržeb za prodaný suchý chmel dělených prodaným množstvím suchého chmele, a to bez ohledu na kvalitu a způsob použití výrobku. 

K výpočtu rentability je použit ukazatel nákladové rentability vypočítaný podle vzorce:
 

 

Kde: 

MR         nákladová rentabilita v %, 

RC         průměrná realizační cena v Kč/t, 

N           vlastní náklady výrobku v Kč/t. 

 

Při hodnocení míry rentability je vedle realizační ceny a nákladů brán v úvahu také příslušný podíl provozních dotací přepočtený na 1 t suchého chmele. Při započtení přímých plateb a doplňkových národních plateb do výnosů se vypočítá souhrnná rentabilita chmele. 

 

Podklady o nákladech a výnosech se u většiny respondentů šetření přebírají automatizovaně z matričních souborů vnitropodnikového účetnictví. Hodnotové údaje o nákladech a výnosech se uvádějí v Kč k 31. 12. příslušného roku, v RV včetně nákladů z podzimu předchozího roku pro sklizeň příslušného roku šetření. Současně se provádí agregace a sjednocení údajů z analytických nákladových a výnosových účtů třídy 5 a 6 nebo z vnitropodnikových účtů třídy 8 a 9 do stanovených nákladových a výnosových položek. Hodnotové údaje jsou doplněny o potřebné naturální údaje (výměra, množství vyrobené a prodané produkce). Při transformaci údajů se provádějí základní kontroly vstupních dat. 

Po převzetí údajů do zpracování v ÚZEI proběhne kontrola úplnosti rozkalkulování nákladů (porovnáním součtu nákladů a výnosů podle jednotlivých nákladových a výnosových položek za všechny výkony v daném podniku na celkovou hodnotu příslušné položky ve výsledovce podniku). Dále se kontrolují celkové náklady na 1 ha sklízených chmelnic a 1 t suchého chmele a vybrané nákladové i výnosové položky. Po kontrolách a případných opravách vstupních dat proběhne zpracování výsledků šetření. 

Výsledné vlastní náklady chmele jsou agregovány do nákladových položek podle stanoveného kalkulačního vzorce. Všechny údaje o nákladech členěné podle nákladových položek a vlastní náklady celkem jsou přepočteny na 1 ha sklizňových ploch plodiny. Pomocí hektarového výnosu se vlastní náklady celkem přepočítají na 1 t suchého chmele. 

 

Soubor respondentů Výběrového šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků ÚZEI zahrnuje zemědělské podniky právnických a fyzických osob, které jsou zařazeny do sítě FADN CZ a zároveň disponují informacemi o nákladech a výnosech jednotlivých výkonů v rámci 7 vnitropodnikového účetnictví. V období 2010-2022 bylo do zpracování výsledků výběrového šetření v jednotlivých letech zapojeno 7-18 pěstitelů chmele s podvojným účetnictvím. 

Údaje o počtu pěstitelů chmele a výměře sklízených chmelnic zahrnutých do zpracování výsledků šetření a jejich podílu na celkové výměře sklízených chmelnic v ČR v období 2010-2022 jsou uvedeny v tabulce 

 

T1/01 Sklizňové plochy, hektarové výnosy a produkce chmele v ČR a ve výběrovém šetření

Pramen: Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin v období 2010-2022, ČSÚ
           Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků v období 2010-2022, ÚZEI 

Zpracoval: B. Koláříková Janotová, M. Remešová (ÚZEI) 

 

Počet pěstitelů chmele zapojených do výběrového šetření od roku 2021 klesl na 7 respondentů a výměra ploch sklízených chmelnic v šetření spadla pod 500 ha. Rovněž podíl šetření na celkové výměře sklízených chmelnic v ČR klesla od roku 2021 pod 10 %, což naznačuje, že reprezentativnost výsledků výběrového šetření je již na hranici a výsledky je v tomto případě nutno brát spíše jako orientační. Dlouholetý pokles ploch chmelnic v ČR trval do roku 2013 a zastavil se na výměře 4 319 ha. Od tohoto roku docházelo k pozvolnému růstu sklizňových ploch chmelnic, přičemž v posledních šesti letech se výměra ploch chmelnic ustálila a osciluje kolem 5 tis. ha. Při srovnání poklesu výměry sklizňových ploch chmelnic v roce 2022 v ČR a ve výběrovém šetření proti roku 2010 je znatelné, že u výběrového šetření docházelo k mnohem výraznějšímu poklesu výměry. To je zapříčiněno i snižováním počtu respondentů výběrového šetření, které se bohužel nedaří zvrátit. 

V ČR historicky nejvyššího hektarového výnosu chmele 1,67 t/ha bylo dosaženo v roce 2021, další vysoký hektarový výnos 1,61 t/ha byl dosažen v roce 2016 a 1,49 t/ha v roce 2010. 

 

V roce 2022 dosáhly vlastní náklady celkem 401 969 Kč/ha sklízených chmelnic. Proti roku 2021 celkové náklady na 1 ha sklízených chmelnic vzrostly v roce 2022 o 36 142 Kč. Naopak průměrný hektarový výnos meziročně klesl, což se ve výsledku odrazilo ve výrazném růstu vlastních nákladů suchého chmele o 247,4 tis. Kč/t. Vlastní náklady suchého chmele tedy činily 448 175 Kč/t. 

Tabulka T2/01 Ekonomika pěstování chmele (údaje u právnických osob) je zpracována v položkovém členění používaném v situačních a výhledových zprávách Chmel, pivo. V tabulce uvedená nákladová rentabilita v období 2010-2022 je vypočtena z nákladů a průměrných realizačních cen výběrového šetření. 

 

T2/01 Ekonomika pěstování chmele (údaje právnických osob)

Pramen: Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků 2010-2022, ÚZEI 

Poznámka: 1) Do přímých nákladů jsou zahrnuty přímé materiálové náklady celkem, ostatní přímé náklady a mzdové a osobní náklady celkem 

Zpracoval: B. Koláříková Janotová, M. Remešová (ÚZEI) 

 

Strukturu nákladů chmele v roce 2022 podle hlavních nákladových položek ukazuje graf T2/01. Na celkových nákladech chmele se nejvíce podílí pracovní náklady. Podíl celkových mzdových a osobních nákladů včetně sociálního a zdravotního pojištění v roce 2022 činil 31 % z celkových vlastních nákladů chmele. 

 

Graf T2/01 Struktura nákladů chmele v roce 2022

Pramen: Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků v období za rok 2022, ÚZEI 

Zpracoval: B. Koláříková Janotová, M. Remešová (ÚZEI) 

 

Na celkových nákladech chmele se významně podílela i položka ostatní přímé náklady a služby (21,2 %). Položka ostatní přímé náklady a služby zahrnuje náklady vynaložené na polní práce, kde část sezónních pracovních sil je zajišťována agenturně a zúčtována jako externí služba, což se významně promítá do výše této položky. 

Podíl přímých materiálových nákladů celkem v roce 2022 činil 17,4 % z celkových nákladů. Přímé materiálové náklady celkem představovaly zejména náklady na ostatní přímý materiál (zejména drátky a ostatní materiál na opravy) a prostředky ochrany rostlin. Naopak náklady na sadbu a hnojiva reprezentovaly jen malý podíl z celkových vynaložených nákladů. 

Meziročně došlo v roce 2022 k růstu režijních nákladů o více jak 7 000 Kč/ha sklízených chmelnic a meziročně vzrostla jejich podíl na celkových nákladech z 7,5 % v roce 2021 na 8,7 % v roce 2022. 

V roce 2022 dosáhla průměrná realizační cena v šetřeném souboru 245 282 Kč/t suchého chmele a proti roku 2021 vzrostla o 17 446 Kč/t. Růst realizačních cen za 1 t chmele v roce 2022 byl však velmi nízký a nestačil na krytí vlastních nákladů výrobku vynaložených na 1 t chmele. Vlastní náklady výrobku vlivem špatného průměrného hektarového výnos rostly mnohem rychleji než průměrné realizační ceny, což způsobilo, že ekonomika pěstování chmele se opět propadla do záporných čísel, nákladová rentabilita činila -45,3 % za šetření celkem. 

Při započtení vyplacených dotací a ostatních podpor (plošné: SAPS, Greening, PVP zemědělská půda a LFA, speciální programy pro podporu pěstování chmele: VCS a PVP chmel, vratka zelené nafty, podpora na pojištění na ha z.p) v průměrné výši 30 828 Kč/t přepočtené na 1 t sušeného chmele v ČR dosáhla souhrnná rentabilita -38,4 % za šetření celkem. 

 

Údaje o nákladech a výnosech chmele z výběrového šetření, zpracované od roku 2001 stejnou metodou, mohou poskytnout podklad pro srovnání výsledků v dlouhé časové řadě (viz tabulka T3/01). V období 2001-2022 se průměrné vlastní náklady celkem na 1 ha sklízených chmelnic pohybovaly v rozpětí 149-402 tis. Kč, což ukazuje na postupnou tendenci růstu. V roce 2021 byly náklady na 1 ha sklizňových ploch o 131 % vyšší než v roce 2001 a v roce 2022 to bylo již o 154 % více než v roce 2001. 

Vývoj celkových nákladů na 1 ha sklízených chmelnic a vývoj hektarových výnosů ovlivňoval kolísání vlastních nákladů na 1 t suchého chmele s tendencí k jejich růstu. Průměrné náklady na 1 t suchého chmele za období 2001-2022 se pohybovaly mezi 122-448 tis. Kč. Nejnižší vlastní náklady chmele 122 784 Kč/t suchého chmele byly vykázány v roce 2005. Naopak nejvyšší vlastní náklady na 1 t suchého chmele byly v roce 2022, kdy dosáhly rekordní úrovně 448 175 Kč/t. Tento markantní růst vlastních nákladů výrobku byl způsoben jak vysokými celkovými náklady vynaložených 1 ha chmelnic tak dosažením nejnižšího průměrného hektarového výnosu 0,9 t/ha v historii sledovaného období (tabulka T3/01). 

V jednotlivých letech období 2001-2022 se realizační ceny v šetřeném souboru pohybovaly v rozpětí 112-245 tis. Kč/t suchého chmele. Dlouhodobý průměr realizační ceny suchého chmele za celé období 2001-2022 ve výši 170 476 Kč/t je o -25 052 Kč/t nižší než průměrné vlastní náklady chmele. Z čehož plyne, že pěstování chmele bylo za období 2001-2022 převážně ztrátové. 

Z hodnot nákladové rentability je zjevné, že v letech 2001-2022 realizační cena většinou nepostačovala k pokrytí vlastních nákladů výrobku a nákladová rentabilita se pohybovala častěji v záporných číslech. Vlivem výrazného propadu průměrných hektarových výnosů a růstu vlastních nákladů na 1 t chmele bylo nejnižší nákladové rentability -42,2 % dosaženo v roce 2012 a -45,3 % v roce 2022. Naopak nejlepších ekonomických výsledků pěstování chmele bylo dosaženo v roce 2008 a 2016. Dosažené solidní průměrné hektarové výnosy, a tím i nízké vlastní náklady na 1 t chmele při vysoké průměrné realizační ceně vedly k tomu, že nákladová rentabilita zaznamenala v těchto letech nejvyšší úroveň z celého sledovaného období. V roce 2008 to bylo 25,5 % a v roce 2016 18,9 %. Rovněž v roce 10 2021 bylo dosaženo velmi dobrého ekonomického výsledku, 13,5 % nákladové rentability. Těchto kladných výsledků je dosaženo rovněž díky růstu cen chmele, které jsou ovlivněny větší poptávkou po jemně aromatickém chmelu. Na cenu jemně aromatického chmele také působí úroveň produkce a vysoká konkurence v pěstování vysokoobsažných odrůd chmele.

 

T3/01 Vývoj nákladů, výnosů a rentability chmele v období 2001-2022

Pramen: Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků za rok 2001-2022, ÚZEI
             Přímé platby a doplňkové národní platby v Kč/t dle TÚ č.28: Revize strategického plánu SZP na období 2023-2027 a souvisejících podkladů. 

Zpracoval: B. Koláříková Janotová, M. Remešová (ÚZEI) 

 

 Ekonomiku pěstování chmele v jednotlivých letech sledovaného období přehledně ukazuje graf T3/01. 

 

Graf T3/01 Náklady a výnosy chmele v období 2001-2022

Pramen: Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků v období 2001-2022, ÚZEI 

Zpracoval: B. Koláříková Janotová (ÚZEI) 

 

Při posuzování ekonomiky pěstování chmele od roku 2004 je třeba do výpočtu míry rentability zahrnout i podpory, které jsou zemědělským podnikům poskytovány v rámci společné zemědělské politiky EU, tj. jednotná platba na plochu (SAPS) a národní doplňkové platby (Top-Up do roku 2012 včetně, od roku 2013 PVP zemědělská půda, od roku 2015 Greening a LFA, podpora na zmírnění škod způsobených suchem v roce 2015 a 2018, vratka zelené nafty a podpora na pojištění na ha z. p.), včetně speciálních plateb na podporu pěstování chmele (Top-Up coupling chmel do roku 2009, Top-Up decoupling chmel do roku 2012, přímá platba podle čl. 68 v období 2012-2014, PVP chmel od roku 2013 a VCS od roku 2015). 

Hodnoty celkových podpor přepočtené na 1 t suchého chmele (tabulka T3/01), které jsou započteny do výpočtu souhrnné rentability, představují průměrnou podporu na 1 t suchého chmele v ČR. Nejedná se o údaj z jednotlivých podniků v šetření ÚZEI, ale o dopočet podpor, vycházející z celkových dotací směrovaných do sektoru a celkové produkce suchého chmele v ČR. Z výsledků vyplývá, že podpory souhrnnou rentabilitu pěstování chmele zlepšily o 4,1-14,3 p. b., i přesto bylo pěstování chmele v mnoha letech ztrátové (tabulka T3/01).

 

 

1. BOUDNÝ, J., KOLÁŘÍKOVÁ JANOTOVÁ, B., REMEŠOVÁ, M. Ekonomika pěstování chmele v ČR – odhad pro rok 2022. 1. výstup tematického úkolu č. 23 Sledování a analýzy vlastních nákladů a rentability vybraných zemědělských výrobků: ÚZEI, květen 2022. 

2. BOUDNÝ, J. a kol. Náklady vybraných zemědělských výrobků za rok 2022. 2. výstup tematického úkolu č. 23 Sledování a analýzy vlastních nákladů a rentability vybraných zemědělských výrobků. Praha: ÚZEI, říjen 2023. 

3. POLÁČKOVÁ, J. a kol. Metodika kalkulací nákladů a výnosů v zemědělství. Praha: ÚZEI, 2010. ISBN 978-80-86671-75-8. 

 

Výsledky výběrových šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků 2000-2021, ÚZEI. 

https://www.uzei.cz/nakladovost-zemedelskych-vyrobku/

 

Článek je k dispozici ke stažení ve wordu i v PDF zde

Výstup č. 3Ekonomika pěstování chmele v ČR

 

– skutečnost za rok 2022

 

TÚ 23 (4232)

 

Sledování a analýza vlastních nákladů a rentability vybraných

 

zemědělských výrobků

 

Výstup č. 3Ekonomika pěstování chmele v ČR

 

– skutečnost za rok 2022

 

TÚ 23 (4232)

 

Sledování a analýza vlastních nákladů a rentability vybraných

 

zemědělských výrobků

 

Výstup č. 3Ekonomika pěstování chmele v ČR

 

– skutečnost za rok 2022

 

TÚ 23 (4232)

 

Sledování a analýza vlastních nákladů a rentability vybraných

 

zemědělských výrobků

 

Výstup č. 3