EU ekonomicky upadá napříč odvětvími jak vlivem zelené ideologie, tak i v důsledku současné geopolitické situace. Česká koruna pomáhá tuto krizi zvládat podstatně lépe než euro.

 EU ekonomicky upadá napříč odvětvími  jak vlivem zelené ideologie, tak i v důsledku současné geopolitické situace.
Česká koruna pomáhá tuto krizi zvládat podstatně  lépe než euro.

Koruna že slábne? Naopak

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank,

Lidové noviny, 23.2. 2024

Evropské akcie jsou teď v historicky rekordní slevě vůči těm americkým. Vyplývá to ze srovnání poměrového ukazatele vyhlížené tržní ceny akcie a čistého zisku na akcii na horizontu dalších dvanácti měsíců. Brány jsou přitom v potaz všechny klíčové akciové tituly jak ve Spojených státech, tak v Evropě. Nikdy minimálně od osmdesátých let nebyly evropské v porovnání s těmi americkými tak levné.

Klíčovým důvodem je to, že Evropa nemá žádnou světově významnou technologickou společnost, dále vykazuje slabší vyhlížený ekonomický růst, slabší hospodářskou odolnost a konečně také na ni tíživěji dopadá současná geopolitická situace.

Evropu také poškozuje to, že do její ekonomiky už přespříliš promlouvá ideologie, zejména ta zelená. Mezinárodní investoři Evropě věří méně a méně; její zelená ideologie poškozuje životní úroveň zejména budoucích generací.

Akciové trhy varovný signál už vysílají. Doplňuje jej například nedávný článek z Wall Street Journal.

Podle něj brzdí schopnost konkurovat Spojeným státům a Číně evropská regulační mánie. Evropská unie je podle listu jedničkou v jedné oblasti - v regulacích. Agresivní tvorbou pravidel si ale pod sebou řeže větev. Připravuje se o schopnost konkurovat Číně v oblasti elektromobility a Spojeným státům v umělé inteligenci.

Ve jménu jednoho procenta

Co dodat? Že hořký kalich jsme ještě nedopili, opravdu hořký konec je teprve před námi, protože ani varování akciových trhů, ani zmíněný článek Wall Street Journal bruselské zideologizované byrokracii oči zřejmě neotevře.

Sázka na elektromobilitu však troskotá nejen v Evropě. Autopůjčovna Hertz se v USA zbavuje 20 tisíc elektroaut a nahrazuje je vozy s tradičnějším pohonem. Klíčovým důvodem jsou příliš vysoké náklady na opravy elektroaut. Ty jsou i zásadní příčinou toho, proč se poptávka po elektrovozech zadrhává celosvětově.

Zle ale dopadají opět hlavně jejich evropští výrobci v čele s Volkswagenem, kteří jen paběrkují a jejichž globální prodeje dramaticky zaostávají za tržbami americké Tesly a čínské BYD. Tesla kvůli chabnoucí poptávce jde už od loňska s cenami prudce dolů. Čínská elektroauta jsou trvale mnohem levnější než ta evropská.

Carlos Tavares, šéf Stellantisu, společného podniku Fiatu Chrysleru a Peugeotu s Citroënem, přitom varuje, že pokud evropské automobilky rychle nenajdou rozumnou odpověď na tento neblahý vývoj, čeká je "krvavá lázeň" v záplavě levného čínského dovozu.

Jedním z řešení by mohlo být vytvoření jakéhosi nadnárodního "Airbusu elektromobility". Společný podnik evropských automobilek by prý mohl čelit konkurenci snáze, jako v letecké výrobě čelí konkurenci Boeingu právě společný evropský Airbus.

A toto vše se v Evropě má dít ve jménu potenciálního snížení globálních emisí skleníkových plynů o jedno procento, tedy v rozsahu statistické chyby.... Hrozí tudíž, že EU obětuje svůj autoprůmysl, ten tradiční, přičemž ke zlepšení globálního klimatu tím přispěje maximálně jen zcela zanedbatelně. Co hůř, hrozí, že obětuje nejen svůj tradiční autoprůmysl, neboť výše zmíněné akciové ukazatele signalizují její ekonomický úpadek napříč odvětvími.

Ekonomické chřadnutí Evropy ovšem zatím nezamezuje tomu, aby Česko nadále hospodářsky dohánělo její bohatší země. Česká měna je totiž dnes reálně stále výrazně silnější než před válkou a než před covidem. Na tento zásadní moment se však často zapomíná, a to i v rámci současné debaty o přijetí eura.

I když je číselný kurz koruny k euru nyní zhruba stejný jako v průměru v letech 2018 až 2019, v reálném vyjádření je koruna o zhruba dvacet procent silnější. Reálný kurz zohledňuje inflaci, tedy i růst mezd. I mzdový nárůst je totiž vlastně složkou inflace. Růst českých mezd, v posledních pěti až šesti letech zhruba 28procentní, poráží inflaci v eurozóně, i když ne tu v Česku. Inflace v eurozóně totiž činí za období od let 2018 a 2019 zhruba 21 procent, zatímco v Česku hned přibližně 40 procent.

Vyšší kupní síla Čechů

Pokud tedy kurz koruny k euru nominálně proti letům 2018 až 2019 nijak výrazně neoslabuje, značí to, že průměrně vydělávající Češi disponují při nákupech v eurozóně o zhruba sedm procent vyšší kupní silou než před pěti či šesti lety. A to navzdory tak pohnutým letům 2020 až 2023.

Letošní nominální oslabení koruny, které je zatím vlastně jen návratem na úrovně let 2018 a 2019, tak je jen částečnou kompenzací za výrazné reálné zpevnění kurzu české měny. Navíc, tato kompenzace představuje částečnou úlevu tuzemským exportérům, kteří díky o něco slabšímu nominálnímu kurzu, například v porovnání s loňskem, nyní snáze čelí důsledkům chabého výkonu Německa, zmíněným problémům evropského průmyslu, nejen toho automobilového, resp. elektromobilového, případně slabého růstu české ekonomiky.

Tvrzení, že koruna povážlivě slábne nebo že je příliš rozkolísaná, tak neobstojí. Koruna neslábne, reálně je tomu právě naopak. A její kolísání představuje přirozený tlumič, díky jehož existenci se ekonomika nemusí přizpůsobovat jinak a jinde. Klíčovým důvodem, proč všechny země, které platí eurem, vykazují vyšší míru nezaměstnanosti než Česko, je právě to, že se mnohé z nich musí přizpůsobovat okolnostem "jinak a jinde", tedy třeba právě na trhu práce. Když nemůže oslabit měna - protože je v rámci sdílení eura nutně fixována - , oslabí tedy trh práce. Tudíž vzroste nezaměstnanost.