Stanovisko k návrhu MZe ČR Režimy pro klima životního prostředí - pro trvalé kultury - speciálně chmelnice. - Ing. Miloslav Klas, CSc. Zemědělská společnost Chrášťany s.r.o

13.05.2021 08:18

Stanovisko  k návrhu MZe ČR
Režimy pro klima životního prostředí - pro trvalé kultury - speciálně chmelnice

 
Autor: Ing. Miloslav Klas, CSc., Zemědělská společnost Chrášťany s.r.o.
20.1. 2021

Vypracováno pro Svaz pěstitelů chmele ČR

 

1.    Návrh MZe ČR:

pro trvalé kultury (S, V, C a krajinotvorné sady s kulturou J):

 

Požadavky intervence: udržování meziřadí a manipulačních prostor ve stanoveném termínu

  • zajištění pokryvnosti meziřadí a manipulačních prostor
  • mechanicky bez použití herbicidů (např. mulčování nebo jiná mechanická údržba)
  • minimální doba údržby – pro jednotlivé kultury stanoveny s ohledem na odlišnost technologie pěstování

Intervence navazuje na základní podmínky standardu DZES 6 – Obhospodařování způsobem, který snižuje riziko degradace půdy, mimo jiné s ohledem na svahy. DZES 7 – Žádná holá půda v nejcitlivějším období či obdobích.

Nad rámec standardu tato intervence požaduje údržbu meziřadí a/nebo manipulačních prostor se zeleným pokryvem. Údržba je časově vymezena, pouze mechanicky bez použití herbicidů.

 

2.    Stanovisko k návrhu MZe ČR

2.1.    Celoroční pokryvnost meziřadí a manipulačních prostor

Vhodné spíše pro kulturu V, S, J - důvody:

2.1.1.    Specifika pěstování sadů, vinic

Vinice, sady, krajinotvorné sady existují na místě výsadby ve své nadzemní části (kmen, koruna) po celou dobu životnosti (až 35 let) a nemusí být (dle způsobu pěstování) každý rok půdně kultivovány - nemusí být více či méně obdělávány (orba, kypření, kultivace). Prostor v meziřadí vinice či sadu - specifikem sadu je vzdálenost meziřadí až 6 - 8 m, výška sadu max. do 3 - 4 m, u vinice pak šířka meziřadí do 3 m, výška vinice do 2 m. Zde trvalé ozelenění může fungovat, ale může být také lokálně (způsob pěstování vinice, sadu, závlaha není, velmi nízké srážky) nevhodné.

2.1.2.    Srovnání vhodnosti sadů a vinic pro celoroční pokryvnost meziřadí

Z konfigurace výšky vinice, sadu a vzdálenosti jejich meziřadí vyplývá, že v prostoru meziřadí je nejvíce světla zejména u sadů, následně pak u vinic, trvalé ozelenění na minimu části meziřadí (vinice) nebo celku meziřadí (sady) je možné, je však otázkou, zda je také s přihlédnutím na lokální podmínky (vláha, půdní podmínky) a způsob agrotechniky i vhodné.

2.2.    Specifika pěstování chmele

Celoroční pokryvnost meziřadí a manipulačních prostor je nevhodné spíše pro kulturu C - důvody:

2.2.1.    Regulace růstu chmele, hnojení chmelnic, hloubkové kypření chmelnic

Chmelnice existují na místě své výsadby trvale jen ve své podzemní části (kořen - tzv. chmelová babka). Prostor zeminy nad trvalým chmelovým kořenem a do šířky chmelového meziřadí nalevo a napravo od chmelového řadu je každoročně kultivován - zejména mechanickým řezem (mechanická regulace růstu - lze však i chemicky), přiorávkou (mechanická regulace růstu), mechanickou kultivací proti plevelům (lze však i chemicky), orbou na zaorání organického hnojení - hnůj, kompost, jiná OL (nelze nahradit ani trvalým ani dočasným ozeleněním), hloubkovým kypřením proti utužení chmelové půdy (nelze nahradit trvalým ozelěněním).


Obrázek č. 1 - Regulace růstu chmele - mechanický řez chmele

Video č. 1 - Regulace růstu chmele - řez chmele - rovné a sloupové řady chmele
 


Obrázek č. 2 - Regulace růstu chmele - přiorávka

Video č. 2 - Regulace růstu chmele - přiorávka
 

2.2.2.    Chmel - agrotechnika okopaniny i trvalé kultury, spotřebitel C, OL

Nadzemní část chmelové rostliny - chmelové révy - se každoročně vždy znovu tvoří (od 4 měsíce) a sklizní se zcela ze chmelnice odváží, a tedy tím zaniká (8. – 9. měsíc). Většina organických látek, které se na chmelovém nadzemním porostu za rok vegetace vytvoří, jsou odvezeny při sklizni chmele mimo chmelnici, jedná se zejména o OL s vysokou koncentrací C. Chmel patří přitom mezi mimořádně náročné plodiny na obsah C-organických látek v půdě (Rybáček, V.a kol. 1980).

Dále jsou chmelové půdy při mechanických pracovních operacích (řez, kultivace, přiorávka) airifikovány, což má za následek rychlejší mineralizaci půdních organických látek. Uvádí se, že aby se pokryl úbytek humusových látek v půdě, je třeba vpravit do půdního profilu chmelnice 4,5  – 5 t OL/rok (Štranc, 2019).

Chmel má jak vlastnosti trvalé kultury, tak současně i okopaniny (kultivace, spotřebitel C). Je mimořádně náročný na pravidelnou a stálou externí dotaci C-OL (Klas, M., 1992) a současně i půdní obsah OL s vysokým obsahem C. Roční deficit C-organických látek v žádném případě nemůže být nahrazen i hypotetickým celoročním pěstováním podplodin - trvalým ozeleněním meziřadí. Toto opatření navíc v podmínkách ČR snižuje výnosy chmelnic (Karel, T., 2019), velmi nevhodná s ještě větší výnosovou depresí je také minimalizace.


Graf č. 1 - Teoretický výnos suchého chmele z 1 ha (kg)
 

2.2.3.    Architektura chmelového porostu chmelnic ČR

Architektura chmelového porostu je dána vzdáleností chmelového meziřadí – 3 m, dále výškou nadzemí části chmelové rostliny - chmelové révy – 5 - 7 m a tvarem zavěšení chmelových rév na stropní část chmelové konstrukce - do tvaru „V“. V porostu chmele tak počínaje 6. měsícem a konče 8. – 9. měsícem roku je jen velmi omezené světlo.


Obrázek č. 3 - Porost chmele před sklizní (18.8. 2020)
 

2.2.4.    Aridní klima chmelařských oblastí ČR

U chmelnic v ČR jsou podmínky většiny chmelařských oblastí ČR velmi aridní - dáno kontinentálním rázem počasí s velmi nízkými srážkami (Žatecko, Rakovnicko, Roudnicko = oblast tzv. žateckého srážkového stínu). Je to dáno orograficky = srážky při převažujícím severozápadním proudění větru spadnou již v SRN před nebo v ČR těsně za hraničními horami (Krušné hory), roční dlouhodobě průměrný úhrn srážek je tak ve chmelařských oblastech ČR běžně 370 - 470 mm/rok, ve chmelařských oblastech SRN 600 - 900 mm/rok, ve chmelařských oblastech Anglie 800 - 1200 mm/rok. Suché roky (srážky 350 - 400 mm/rok) jsou ve chmelařských oblastech Žatecka pravidlem, ne jen výjimkou (Klas, M. ,Klasová, M., 2019). Dlouhodobý trend (1975 - 2019) signalizuje další snížení ročního úhrnu srážek v mm a zvýšení teplot.


Graf č. 2 - Odchylky úhrnu srážek a průměru teplot (rok) za roky 1975 - 2019 (stanice Kněževes a Heřmanov) od průměru 1901 - 1950 (stanice Rakovník)
 

2.2.5.    Ozelenění chmelového meziřadí - trvalé, dočasné - zhodnocení

  • Trvalé ozelenění chmelového meziřadí je (v podmínkách chmelařských oblastí ČR z důvodu způsobu pěstování, nedostatku světla a vláhy) ve většině chmelařských podniků spíše nevhodné.
  • Trvalé ozelenění chmelového meziřadí je možné jen lokálně (způsob pěstování, závlaha) u spíše minoritní části podniků, většinou však po část vegetační doby, ne celoročně.
  • Trvalé a zejména dočasné ozelenění chmelnic ve formě pěstování podplodin může deficit roční potřeby OL-C pro chmel jen zmírnit, nikdy však jej zcela nenahradí.
  • Dočasné a trvalé ozeleněnění chmelového meziřadí může mít maximálně jen funkci doplňkovou, lokální.

 

3.    Návrh vhodného režimu pro klima a životní prostředí - chmelařství ČR

Vycházíme-li ze základní preambule: …Úkolem ekoplatby je přispět k plnění specifických cílů (d, e, f) zaměřených ke zmírňování změny klimatu, podporovat udržitelný rozvoj přírodních zdrojů a účinné hospodaření s nimi, jakož i přispívat k ochraně biologické rozmanitosti; ekoplatba primárně není určena k podpoře produkce…, přihlédneme-li k obsahu návrhu požadavků a specifických podmínek pro ornou půdu, trvalé kultury (navýšení obsahu organické hmoty v půdě, menší zatížení životního prostředí pesticidy) na celofaremní ekoplatbu lze navrhnout ve chmelařství následující základní okruhy opatření:

3.1.    Údržba chmelového meziřadí a manipulačních prostor plodných chmelnic bez herbicidů (dvouděložné plevele), jen mechanickými opatřeními

Zajištění udržování chmelového meziřadí a manipulačních prostor mechanicky, bez použití herbicidů u dvouděložních plevelů (např. mechanická kultivace, mulčování nebo jiná mechanická údržba).

3.2.    Regulace růstu chmele plodných chmelnic bez pesticidů, jen mechanickými opatřeními

Zajištění regulace růstu chmele bez použití pesticidů (používání mechanického řezu chmele, používání mechanické přiorávky chmele).

3.3.    Navýšení obsahu organické hmoty v půdě celkové plochy chmelnic

Navýšení obsahu organické hmoty ve chmelnicích - na ploše odpovídající výměře min. 30 % plodných chmelnic (25 % celkové plochy chmelnic), v kalendářním roce:

  • aplikace hnojiv s pomalu uvolnitelným dusíkem* v minimální dávce 25 t/ha (koeficient pro zápočet ploch při dávce 30 t/ha je 1,0; při odlišné průměrné dávce se koeficient poměrně změní),nebo
  • aplikace hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem**, mimo močůvky, hnojůvky a silážní šťávy (koeficient pro zápočet ploch pro každou dávku je 0,2,nebo
  • zapravení slámy v množství 4 - 6 t/ha (koeficient pro zápočet ploch je 0,5), nebo
  • zapravení do půdy nadzemní hmoty meziplodin pěstovaných na zelené hnojení*, s minimálním trváním porostu po dobu 8 týdnů (dočasné ozelenění chmelového meziřadí), používání půdoochranných technologií strip-till (koeficient pro zápočet ploch je 0,05). Při delší době ozelenění chmelového meziřadí než 8 týdnů (16 týdnů - 52 týdnů) je koeficient pro zápočet ploch přímo úměrně násoben (příklad: 52 týdnů, 52:8=6,5 x 0,05 = koeficient = 0,325).

Při překryvu jednotlivých agrotechnických operací se plochy započtou vícekrát.

_________________________________

* § 5 odst. 2 písm. b), c), d) nebo e) nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, v platném znění

§ 5

Zemědělský pozemek a dusíkatá hnojivá látka

...

(2) Dusíkatou hnojivou látkou se pro účely tohoto nařízení rozumí

...

b) hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem, a to statková hnojiva, jako je kejda a tekutý podíl po její mechanické separaci, hnojůvka, močůvka, silážní šťávy, trus drůbeže a drobných hospodářských zvířat s podestýlkou nebo bez podestýlky, výkaly, popřípadě moč zanechané hospodářskými zvířaty při pastvě nebo při jiném pobytu na zemědělském pozemku a organická nebo organominerální hnojiva, v nichž je poměr uhlíku k dusíku nižší než 10, jako je digestát,

c) hnojiva s pomalu uvolnitelným dusíkem, a to statková hnojiva, jako je hnůj nebo tuhý podíl kejdy po její mechanické separaci a organická nebo organominerální hnojiva, v nichž je poměr uhlíku k dusíku roven nebo je vyšší než 10,

d) skliditelné rostlinné zbytky, zejména sláma, chrást, plodina na zelené hnojení a tráva,

e) upravené kaly.

** § 7 odst. 9 nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, v platném znění

§ 7

Užití dusíkatých hnojivých látek podle půdně klimatických podmínek stanoviště

(9) ... Strniště po sklizni kukuřice na siláž o výšce nejméně 40 cm se považuje za slámu. Za meziplodinu je považován i výdrol řepky použitý na zelené hnojení….

...

Pozn.:

Tuhým statkovým hnojivem: je hnojivo s obsahem sušiny nad 13 %, vznikající jako vedlejší produkt při chovu hospodářských zvířat nebo produkt při pěstování kulturních rostlin, není-li dále upravováno; za úpravu se nepovažují přirozené procesy přeměn při skladování, mechanická separace kejdy a přidávání látek snižujících ztráty živin nebo zlepšujících účinnost živin – hnůj, separát kejdy.

Tuhým organickým hnojivem: je hnojivo s obsahem sušiny nad 13 %, v němž jsou deklarované živiny obsaženy v organické formě – kompost, separát digestátu, tuhý digestát (z kontejnerových BPS).; maximální aplikační dávka separátu je 20 tun sušiny/ha v průběhu tří let.

Pokud se použijí ke hnojení vedlejší či hlavní produkty vzniklé při pěstování kulturních rostlin, tedy skliditelné rostlinné zbytky, zejména sláma, chrást, plodina na zelené hnojení, tráva, zaznamenávají se do evidence.

3.4.    Eliminiace utužení půdy chmelnic, podorničního zhutnění půdy chmelnic

3.4.1.    Utužení půdy, definice

Utužením půdy se rozumí zhoršení fyzikálních charakteristik půdy, které se může projevit v ornici, ale i v níže uložených půdních horizontech. Utužení půdy vede ke zhoršení infiltrační a retenční funkce půdy, k tvorbě nepropustných vrstev v profilu a stagnaci vody na povrchu půdy. Utužení může mít také vliv na změnu oxidačně-redukčních podmínek půdy, periodické nebo trvalé zamokření, snížení rostlinami využitelného prostoru (omezení zakořeňování rostlin v hlubších, utužených vstvách). Příčinami utužení může být pojezd techniky za nepříznivé vlhkosti, kultivace půdy do stále stejné hloubky, nedostatek organického hnojení (Vopravil, J., Khel, T., Hladík, J., Herian, J., Havelková, L. - 2016).

3.4.2.    Utužení půdy  meziřadí ve vinicích a chmelnicích

Utužení půd v trvalých kulturách nebyla zatím vědeckou a odbornou veřejností věnována přílišná pozornost, vyjma obecných poznatků škodlivosti utužení půd (viz. bod 3.4.1.). Z posledních prací lze za zásadní - pro vinice, ale i trvalé kultury obecně (speciálně tedy i chmel) - považovat průzkumy uskutečněné v ČR v letech 2013 – 2016 (Ferianc, K. J., 2019). Bylo zjištěno:

a)    Největší utužení půdy je v trvale zatravněném meziřadí - jako vhodnější se ukázalo kultivované meziřadí, kde utužení půdy je vždy menší, než v zatravněné variantě (graf č. 3, 4). Utužení půd v kultivovaném meziřadí nelze však v žádném případě považovat za optimální a musí být eliminováno nápravnými opatřeními.


Graf č. 3 - Izobarická mapa průběhu penetrometrického odporu v půdě - Lednice, zatravněné meziřaddí, podzim 2016
In: Ferianc, J. K. - Hodnocení vlivu pojezdů mechanizačních prostředků na utužení půdy v meziřadí vinic, Zahradnická fakulta, Brno, 2019
 


Graf č. 4 - Izobarická mapa průběhu penetrometrického odporu v půdě - Lednice, kultivovaná meziřadí, podzim 2016
In: Ferianc, J. K. - Hodnocení vlivu pojezdů mechanizačních prostředků na utužení půdy v meziřadí vinic, Zahradnická fakulta, Brno, 2019
 

b)    Jedno z nápravných opatření proti utužení meziřadí je hnojení OL. Utužení půdy u kultivovaného meziřadí lze tak snížit o minimálně 15 - 20 % pravidelným hnojením organickým hnojivem (kompost, hnůj), v některých ročnících lze snížit hnojením OL utužení půdy meziřadí zcela pod hranici měrného tlaku 2 MPa.


Graf č. 5 - Penetrometrický odpor půdy - Lednice, kultivované meziřadí
In: Ferianc, J. K. - Hodnocení vlivu pojezdů mechanizačních prostředků na utužení půdy v meziřadí vinic, Zahradnická fakulta, Brno, 2019
 


Graf č. 6 - Penetrometrický odpor půdy - Lednice, aplikace 10 kg . m-2 kompostu
In: Ferianc, J. K. - Hodnocení vlivu pojezdů mechanizačních prostředků na utužení půdy v meziřadí vinic, Zahradnická fakulta, Brno, 2019



 

c)    Velikost utužení půdy (penetrační odpor) je ročníková záležitost - přímo závisí na interakci měrného tlaku dopravního prostředku v meziřadí a vlhkosti půdy meziřadí.

d)    Největší utužení půd meziřadí je do hloubky 30 cm, nežádoucí utužení dosahuje však do hloubky 50 - 60 cm. V některých ročnících (větší srážky) nelze zcela utužení eliminovat hnojením OL, utužení půd meziřadí musít být mechanicky rozrušeno (hloubkové kypřiče s pracovní hloubkou až do 1 m).

Podobné skutečnosti byly zjištěny v provozních podmínkách chmelařských podniků, kde lze obecně půdy chmelnic považovat za těžší, s větším obsahem % jílovitých částic a tedy i k utužení obecně velmi náchylné. Tvorba zhutnělých nepropustných vrstev, zhutnění zejména podorničí v hloubce 30 - 60 cm rozhoduje o tom, zda chmelnice na dané lokalitě může či nemůže být založena a v průběhu životnosti porostu vůbec i zachována (Burgr, V., 2020).


Obrázek č. 4 - Růst kořenů chmele do stran v důsledku zhutnělé spodní vrstvy
 

3.4.3.    Utužení půd meziřadí chmelnic - agrotechnická nápravná opatření

a)    Před založením chmelnice

Hloubková orba (rigolace)

Hloubková orba do hloubky 70 - 90 cm zvyšuje biologickou činnost půdy chmelnice, zlepšuje vodní poměry a chmelnice mohutnějšími kořeny lépe využívá živin, snižuje se potřeba hnojiv a pesticidů, zlepšuje se zadržování vody v půdě. Někdy se zcela odstraní (trvale, dočasně) pedogenezí (vlivem půdotvorby, ale i vlivy antropogenními) vzniklé utužené vrstvy, má účinnost v řádu desítek let (Klas, M., 2020).

b)    Za dobu plodnosti chmelnice

Pravidelný systém hnojení OL

Jedná se výhradně o pravidelný přísun OL (zejména hnůj, kompost) – viz. bod 3.3.

Hloubkové kypření chmelového meziřadí

Hloubkovým kypřením se rozumí kypření do hloubky 40 - 100 cm hloubky.

 

Každoročně provést eliminaci zhutnění půd chmelnic na minimálně 30 % plodných ploch chmelnic, (nebo 25 % celkových ploch chmelnic). Hloubkové kypření do hloubky 45 - 55 cm se započítá koeficientem 1, hloubkové kypření hloubky 56 – 65 cm se započítává koeficientem 1,5, hloubkové kypření od 66 - 100 cm se započítává koeficientem 2, velmi hluboká orba - rigolace o hloubce 55 - 90 cm před založením chmelnice se započítává koeficientem 3.

 

4.    Literatura

1)    ŠTRANC, Jaroslav - Podzimní hnojení chmelnic. Agromanual.cz [online]. 24.2. 2019, 1 [cit. 2019-03-04], dostupné online:

https://www.agromanual.cz/cz/clanky/vyziva-a-stimulace/hnojeni/podzimni-hnojeni-chmelnic

2)    RYBÁČEK, Václav. a kol. - Chmelařství, Agroscience s.r.o., 2020, reprint původního vydání z roku 1980, SZN Praha

3)    KAREL, Tomáš - Půdoochranná pěstitelská technologie chmele, ČZU, 2019, bakalářská práce, Praha, dostupné online:

https://www.dropbox.com/s/33dc9q7wq5p7529/P%C5%AFdoochrann%C3%A1%20p%C4%9Bstitelsk%C3%A1%20technologie%20chmele-z%C3%A1v%C4%9Bre%C4%8Dn%C3%A1%20pr%C3%A1ce%20%C4%8CZU-2019.pdf?dl=0

4)    KLAS, M., Klasová, M. - Rakovnicko a dopady sucha, 2019, prezentace pro ZS ČR, dostupné online:

https://www.zsch.cz/news/rakovnicko-a-dopady-sucha/

5)    KLAS, M. - Analýza zemědělské soustavy okresu Rakovník se zřetelem na zatížení výrobou chmele. Disertační práce ČZU, 1992, Praha.

6)    VOPRAVIL, J., Khel, T., Hladík, J., Herian, J., Havelková, L., - Metodika půdního průzkumu zemědělských pozemků určená pro pachtovní smlouvy, druhé aktualizované vydání, 2016, VÚMOP, v.v.i., Praha, dostupné online:

www.dropbox.com/sh/xanylpienfblgqw/AADtmoWEflEeRBfhQ2Eah826a?dl=0&preview=Metodika_pruzkumu_pudy.pdf

7)    FERIANC, J. K. - Hodnocení vlivu pojezdu mechanizačních prostředků na utužení půdy v meziřadí vinic, disertační práce, Mendelova univerzita v Brně, Zahradnická fakulta v Lednici, 2019, dostupné online:

https://theses.cz/id/ncj6yr/zaverecna_prace.pdf nebo
www.dropbox.com/sh/xanylpienfblgqw/AADtmoWEflEeRBfhQ2Eah826a?dl=0&preview=zaverecna_prace.pdf

8)    BURGR, V. - Vysychají české chmelnice?, Sborník referátů, Seminář k agrotechnice chmele 20.2. 2020, Žatec, 2020, Chmelařský institut s.r.o., dostupné online:

 https://www.zsch.cz/news/vysychaji-ceske-chmelnice-ing-vaclav-burger/

9)    KLAS, M. - Rigolovací orba před založením chmelnice, její význam pro výnos chmele a úrodnost půdy chmelnic, časopis Chmelařství 5-6/2020, Žatec, dostupné online :

https://www.zsch.cz/news/rigolovaci-orba-pred-zalozenim-chmelnice-jeji-vyznam-pro-vynos-chmele-a-urodnost-pudy-chmelnic-ing-miloslav-klas-csc-zemedelska-spolecnost-chrastany-s-r-o/

 

 

 

 

 

 

Kontakt

Zemědělská společnost Chrášťany s.r.o. Chrášťany 172
p.Kněževes
27001
606 850 755 -ředitel,hlavní agronom
602 400 701 -hlavní chmelař,agronom
732 620 444 -pozemky
(evidence,nájem,pacht,koupě pozemků)
728 399 733 -hlavní mechanizátor,chmelař
313 582 308 - účtárna
313 582 931
zschrastany@seznam.cz